přítel

Tšekki

Substantiivi

přítel m. (monikko přátelé)

1. ystävä, kaveri

Taivutus

sijamuoto	yksikkö	monikko
nominatiivi	přítel	přátelé
genetiivi	přítele	přátel
datiivi	příteli / přítelovi	přátelům
akkusatiivi	přítele	přátele
vokatiivi	příteli	přátelé
lokatiivi	příteli / přítelovi	přátelích
instrumentaali	přítelem	přáteli

Etymologia

• protoslaavilainen *prijatelь << protoindoeurooppalainen *priH-